Přeběhlík - 72

Dneska je skvělý, úžasný den... A já pro vás mám další kapitolu.

***

Hermiona

Když vejdeme do kanceláře McGonagallové, překvapeně k nám vzhlédne.

"Co bylo tak naléhavé, aby vás to sem přivedlo všechny?" Zeptá se.

"Víme, kdo nás zradil," odpoví Harry.

"Kdo?" 

Harry vzdechne. "Byl to Neville."

 Ginny vypadá šokovaně a McGonagallové se na tváři zračí větší překvapení, než jsem kdy předtím viděla.
 
"Měli bychom ho nechat, aby nám to vysvětlil sám," řeknu - myslím, že by bylo fér dát mu šanci vysvětlit své chování. "Harry, mohl bys ho najít na Pobertově plánku?"

Harry vytáhne mapku, a nakonec ho objevíme v Nebelvírské věži.

"Dojdu pro něj," nabídne se Ginny.

"Neříkej mu, o co se jedná," varuje jí McGonagallová.

"Nepovím mu nic," odpoví Ginny, a pak opustí místnost.

"Jak to víte?" Zeptá se nás McGonagallová.

"Draco nám to řekl," odpoví Blaise.

"Má pro své tvrzení nějaké důkazy?"

"Neukázal nám je," řekne Ron.

McGonagallová svraští obočí. "Ale jak můžete věřit, že říká pravdu?"

"Zatím nás nezklamal," odpoví Blaise.

"Předpokládám, že je tak jako tak moudré promluvit s Longbottomem, aby bylo možné vyloučit podezření. Kde je pan Malfoy teď?"

"Odpočívá doma - je zraněný," řekne Harry. "Říkal, že Neville - nebo prostě ten zrádce, pokud to Neville nebyl - ho vydal Smrtijedům."

McGonagallová se zamračí. "Takže je v pořádku?"

Blaise kývne. "Bude v pohodě."

Po krátkém tichu se Harry zeptá, "Jak je Lupinovi?"

"Poppy nás k němu pořád nechce pustit, ale Tonksová je s ním," řekne McGonagallová. "Cítí se už mnohem lépe, ale stále se potácí na hraně příčetnosti."

Harry se zachmuří. "Chtěl bych ho vidět."

"Snad se, až skončíme s panem Longbottomem, můžete zkusit zeptat Poppy."

 Blaise přikývne. "Draco říkal, že Lupin byl možná propuštěn na Nevillovu žádost, výměnou za Dracovu identitu."

McGonagallová sevře rty. "To je těžké rozhodnutí. Pochybuji, že by žádal jen Lupinovo propuštění. Jsem si docela jistá, že pokud by byl skutečně zrádcem pan Longbottom, požadoval by i propuštění pana Jordana a slečny Spinnetové."

"Pochybuji, že by mu Smrtijedi poskytli velký prostor pro vyjednávání," řeknu.

"Pravda," souhlasí Harry.

Pak vejdou Ginny a Neville. Neville se po nás překvapeně rozhlédne.

"Proč jste všichni tady?" Zeptá se. "Přišli jste se podívat na Lupina?"

"Myslím, že víš, proč jsme tady, Longbottome," řekne Blaise.

Neville přelétne pohledem naše tváře a zdá se, že pochopil. Na vteřinku vypadá odhodlaný se bránit, ale pak ten výraz odplyne a v jeho pohled zmatní. Všimnu si, že má ten samý výraz, jako když se odhodlával zeptat se mě na svojí babičku.

"Takže je to pravda," pronese McGonagallová zklamaně.

"Ano," řekne Neville těžce. "Hádám, že vám to řekl Malfoy. Jak ale přišel na to, že jsem to já?"

Nemůžu uvěřit, že je to pravda. Věřila jsem Dracovi, když to řekl, ale je jiné slyšet přiznání ke zradě přímo od Nevilla.

"Věděl, že jsi to byl ty," odpoví Harry. "Taky věděl, proč jsi to udělal."

"Ráda bych to slyšela přímo od pana Longbottoma," řekne McGonagallová.

Vzdychne. "Kde bych měl začít?"

"Zkuste to od začátku."

Po krátké pauze, během které si Neville rovná myšlenky, začne vyprávět.

"Stalo se to, když jsem byl hledat Seamuse."

Všichni se při zmínce o Seamusovi cítíme trochu nepříjemně. Bylo pro mě těžké, když jsem musela všem potvrdit, že je skutečně mrtvý. Pamatuju si, že ho Neville stále hledal, když jsem přinesla tu zprávu...

"Narazil jsem na Smrtijeda v Hellifieldu. Bojovali jsme, a tak po minutě jsem si všiml, že se nesnaží tak tvrdě, jak by mohl, takže mě pravděpodobně vyhledal za nějakým účelem. Chtěl jsem zjistit, o co jde, a pokračoval jsem v boji. Pak ale řekl, že si chce promluvit."

"Kdo to byl?" Zeptá se Ron.

"Mulciber," odpoví Neville. "Ze začátku jsem mu nevěřil. Potom... Potom mi řekl, že má s sebou mého otce."

McGonagallová po nás bleskne pohledem, ale nikdo nedá najevo pochybnosti - tohle zatím odpovídá tomu, co nám řekl Draco.

Neville pokračuje. "Řekl, že Voldemort dokáže vrátit příčetnost - takže by moji rodiče mohli získat zpět svoje životy."

"Nemožné," podotkne McGonagallová.

"Můj otec... Tu noc jsem s ním mluvil."

Všichni na něj zůstaneme zírat.

"Jsi si jistý, že to byl opravdu tvůj -," začne Blaise.

"Věděl něco, co nemohl vědět nikdo jiný - ani máma, ani babička," přeruší ho Neville.

"Znepokojuje mě, že Voldemort stále sílí. Neumím si představit, jak temná magie je potřeba pro něco tak nepřirozeného," řekne McGonagallová.

Po jejích slovech následuje ponuré ticho. Vážně Voldemortovi došly cesty, jak působit bolest, a tak se rozhodl získat i léčitelské schopnosti? To shledávám těžko uvěřitelným.

Pak se McGonagallová zeptá. "Co od vás Mulciber chtěl?"

"Chtěl, abych vydal Grimauldovo náměstí."

Blesknu pohledem po Blaisovi, ale ten upírá pohled mezi Nevilla a Rona.

"Řekl jsem, že to neudělám," pokračuje Neville. "Řekl, že můžu buď pustit Dunga, nebo vydat hlavní štáb sám. Nechtěl jsem to udělat, ale vyhrožoval, že mého otce zase umučí k šílenství, Tak jsem... jsem..."

"Ty jsi ho nechal jít?" Zeptá se Harry, upírající na něj tvrdý pohled.

"Omlouvám se. Seslal jsem na Rona matoucí kouzlo a nechal Dunga jít."

Ron Vypadá rozzuřeně. "Neville, víš, co mi máma udělala, když si myslela, že to byla moje chyba?"

McGonagallová je také rozzlobená, obočí má stažená. Ale když promluví, její hlas je klidný. "Uklidněte se, pane Weasley."

"Tak proto jsi byl po té schůzi tak nešťastný," vzpomene si Blaise. "Nešlo o těch dvanáct lidí, kteří zemřeli. Bylo to kvůli tvojí zradě."

Neville neřekne nic, aby to vyvrátil. Pamatuju si, jak nešťastně vypadal, a že jsem si myslela, že na něm válka prostě zanechala stopy. Nikdy bych si nemyslela, že se cítí provinile, protože těch dvanáct lidí skutečně umřelo kvůli němu...

"Kdy jsi ho viděl příště?" Pobídne ho McGonagallová.

"Dvě noci zpátky, když jsem měl hlídku. Stál hned za hranicí. Chtěl, abych jim pomohl získat zpět Bradavice, ale řekl jsem jim, že to udělat nemůžu. Jsem jen jeden a žádný člověk sám nekontroluje všechny obrany. A taky nedokážu otevřít bariéru."

"Díky zasranému Merlinovi, že nemůžeš," řekne Ron. "Jinak už by se to tady hemžilo Smrtijedy, co?"

"Přestaň Rone," zastaví ho Harry. "Netrápili jsme tě takhle, když jsme tě podezřívali, ne?"

"Ale to je něco jiného. Neville už přiznal -"

„Nevím, jakou výchovou jsi prošel, ale jako čistokrevný bys měl chápat, co Longbottom udělal,“ řekne Blaise, „to by udělal každý dobrý syn. Co bys dělal ty, kdybys stál před volbou zradit Řád, nebo nechat své rodiče umučit k šílenství?“

„To je – to je – je to jiné.“

„Můžeme s tím pohnout?“ Zeptá se Harry. „Vydal jsi jim Malfoye. Jak k tomu došlo?“

„Mulciber řekl, že Voldemort může vrátit zpět i mojí matku,“ odpoví Neville. „Ale já jsem řekl, že špeh má mnohem vyšší cenu. Chtěl jsem i Lupina, Alici a Leeho.“

„Proč ses rozhodl vyjednávat?“ Zeptám se.

„Asi jsem se cítil bezpečněji, protože nemohl překročit hranici,“ odpoví. „Řekl, že mi dá Lupina, ale ne Leeho s Alicí.“

„Viděl jsi svojí matku?“ Zeptá se Harry.

Neville zavrtí hlavou. „Ne.“

„Kdy jsi Mulciberovi řekl o panu Malfoyovi?“ Ptá se McGonagallová.

„Potom, co se sem Lupin dostal – byla to součást dohody.“

„Časově to sedí,“ poznamená Blaise.

Kývnu. „Malfoy se vrátil do domku jen chvíli po mně.“

„Myslíte, že Malfoy mohl prozradit nějaká tajemství Řádu, kterými by přesvědčil Smrtijedy, aby ho pustili?“ Zeptá se nás McGonagallová. „Pochybuji, že by se dokázal dostat pryč, kdyby ho podezírali ze zrady.“

Blaise zavrtí hlavou. „Dostal se odtamtud.“

Harry se obrátí na Blaise. „Jak si můžeš být tak jistý? Nezní moc pravděpodobně, že by se byl schopný probojovat ven.“

„Řekněme jenom, že znám Draca líp, než kdokoliv z vás. Vím, na čí je straně, i když tomu nikdo z vás nevěří.“

Blaise dnes vůči Dracovi působí vážně ochranitelsky. Ale proč? Ví něco, co my ne?

„K tomu se ještě vrátíme, pane Zabini,“ řekne McGonagallová. „Pane Longbottome, kdy znovu uvidíte svoje rodiče? Bylo to součástí dohody?“

„Řekl, že matku přivede dnes v noci,“ odpoví Neville.

„Tak bychom ho měli zkusit chytit,“ navrhne Harry. „Kde se máte potkat?“

Neville zavrtí hlavou. „To nevím. Nikdy mi neřekl, kdy a kde přesně se ukáže.“

„Mám takové tušení, že tvou matku nepřivede,“ řekne Blaise.

„Proč ne?“

„Protože Draco unikl. Mulciber potřebuje něco, co by ukázal Voldemortovi. Vsadil by se, že jeho další krok bude pokusit se tě donutit prozradit – nebo zjistit a prozradit – kde Draco právě je.“

„Předpokládám, že prostě ho vydat není jedna z možností,“ zamumlá sklíčeně Neville.

„Nemyslím si,“ řekne Ron.

Harry po něm bleskne varovným pohledem, ale svá další slova adresuje Nevillovi. „Pokud Mulcibera uvidíš znovu, předstírej, že se nic nestalo.“

„Ano,“ souhlasí McGonagallová, „řekni mi, co chtěl, a pak všichni spojíme síly, abychom ho chytili. Nemůžu říct, že tvé rozhodnutí pustit Mundunguse bylo správné, ale Franka a Alici jsem měla velmi ráda. Pokud mohou být osvobozeni, chci pomoci. Budu vás velmi pozorně sledovat, pane Longbottome.“

Neville zašoupe nohama a zabodne pohled do země.

Ve skutečnosti,“ pokračuje McGonagallová, „bych byla velmi ráda, kdybyste nikdy nezůstával sám.“

Neville vzhlédne. „Musím být na hlídce sám, pokud chcete, abych ještě mluvil s Mulciberem.“

McGonagallová kývne. „Předpokládám, že ano. Dobrá tedy. V hlídkování můžete pokračovat stejně jako doposud, ale zbytek času budete pod dohledem.“

Ukáže pohledem na kluky.

„Můžeme zůstat,“ řekne Harry. „Ron a já - “

„Draco by neměl zůstávat sám,“ přeruší Blaise Harryho. „Hermiona je nejlepší léčitelka, takže by se tam nejspíš měla vrátit zpátky a dohlédnout na něj.“

Blesknu pohledem po Ronovi a všimnu si, že lehce zrudl hněvem.

„Co si o tom myslíte, slečno Grangerová?“ Zeptá se McGonagallová.

„Můžu to udělat,“ odpovím.

„Můžu tu zůstat s Harrym hlídat Longbottoma, Weasley může jít s Hermionou, pokud chce,“ řekne Blaise.

Ron po něm vrhne podezřívavý pohled.

„Nebylo by jednodušší, kdyby ses s Hermionou vrátil ty?“ Zeptá se Harry.

S tím souhlasím – vím, že Ron na Draca nebude chtít dohlížet.

„Jsem opatrnější, než Weasley. Bude bezpečnější, pokud se s tebou budu střídat já. Longbottom Weasleye posledně snadno zmátl – nechceme, aby se to stalo znovu, ne?“

Neville se při Blaisových slovech neklidně napne.

„Tak dobře,“ řekne McGonagallová, „pokud proti tomuhle uspořádání nikdo nic nenamítá - “

„Můžu tentokrát s něčím pomoct?“ Zeptá se Ginny.

Celou dobu byla tak potichu, že jsem skoro zapomněla, že je v místnosti. Podívám se na ní a vidím, že s očekáváním pozoruje Harryho.

„Pokračujte s přidělenými obchůzkami, slečno Weasleyová,“ požádá jí McGonagallová. „Pokud se chcete víc zapojit, promluvte si se svojí matkou.“

Ginny unikne frustrovaný povzdech.

„To je všechno, teď můžete jít,“ řekne McGonagallová. „Vy prosím ještě počkejte, pane Longbottome, chtěla bych si s vámi promluvit o samotě.“

Neville kývne a zůstane stát na místě, my ostatní kolem něj projdeme ke dveřím. Když mineme kamenný chrlič, Harry se k nám obrátí čelem.

„Blaisi, můžeš tu počkat na Nevilla? Chci zajít za Lupinem.“ Zeptá se.

Blaise přikývne. „Bez problému. Dělej, co musíš. Najdu tě tam, pokud se nevrátíš, než Longbottom půjde na obchůzku.“

„Díky.“

Harry vyrazí chodbou k ošetřovně a Ginny se rozběhne za ním.

Blaise upře pohled na mě a Rona. „Vy dva byste taky měli vyrazit.“

„Jsi si jistý, že je to dobrý nápad?“ Zeptám se. „Malfoy řekl, že nás tam nechce - “

„Věř mi, bude to v pohodě,“ odpoví Blaise. „Jen běžte.“

„Proč jsi dobrovolně zůstal tady, Zabini?“ Zeptá se Ron zpoza mých zad.

„Přesně z toho důvodu, který jsem řekl už nahoře. Nechci, aby tě Longbottom zase dostal, protože to by nejspíš nebylo dobré pro nikoho z nás,“ odpoví nonšalantně Blaise.

„Každý občas uklouzne,“ řeknu, „nech to plavat, Blaisi.“

Upře na mě pohled tmavých očí a já neuhnu.

„Prostě pojďme,“ táhne mě Ron chodbou pryč.

Obrátím se k odchodu, ale cítím jeho pohled propalující se mi do zad, dokud nezahneme za roh. Znepokojuje mě, na co myslí. Plánuje něco? Proč navrhl, aby se se mnou Ron vrátil do Dracova domu?

O pár minut později se přemístíme do Dracova obývacího pokoje.

Okamžitě vykročím k ložnici a otevřu dveře. Dracova postel je prázdná, na druhé spí Naree.

„Kde je Malfoy?“ Ptá se hlasitě Ron.

„Nejsem si jistá,“ odpovím a jdu zkontrolovat Nareeho.

„Podívám se do kuchyně,“ nabídne se Ron, „postarej se o skřítka.“

Posadím se na pelest postele.

„Tak se uvidíme za pár minut.“